Někdy stačí kousek látky inspirovat k vytvoření nějaké hračky. Ten kousek látky, který by jinak ležel bez užitku se jako zázrakem promění a ožije v dětských rukách. Když člověk pro své děti něco vlastnoručně vyrobí , je to unikátní hračka, která má duši a srdce. Říká: "Mám tě ráda, stojí mi za to věnovat čas tomu, abych pro tebe něco vyrobila. Chci ti udělat radost." Není to stejné, jako když člověk něco "jen" koupí. Taková hračka je krásná, potěší, ale je nahraditelná. Tohle je zcela osobní, je v tom kousek lásky.
Panáčkové Pašíčkové - Seznamte se s panáčky, které jsem klukům ušila. Prvního Pašíčka jsem šila už strašně dávno Tomáškovi podle chlapečka z kresleného večerníčku "Pohádky o mašinkách" a později jsem samozřejmě musela ušít podobného panáčka i Míšovi. O Vánocích (07) se jejich rodinka ještě rozrostla o manželky a rodiče a o Velikonocích (08) přibyli dva synkové. :o) Největší výhodou těhle človíčků je, že jsou tak akorát velcí, aby mohli jezdit auty od firmy Bruder. (Panáčkové měří mezi 9,5 a 10ti cm, synkové 7cm.)